USA
Obecně
Spojené státy americké, anglicky United States of America, USA tvoří tři nestejně velká a navzájem nesouvislá území: rozsáhlá kontinentální část území USA ve střední a jižní části Severní Ameriky mezi pobřežím Tichého a Atlantského oceánu (48 států – 87 % z celkové rozlohy USA), oddělený stát Aljaška na severozápadě kontinentu sahající až daleko za polární kruh a Havajské souostroví, které je nejmenším územím USA a leží v Tichém oceánu, přes 3000 km na jihozápad od kalifornského pobřeží.
Rozloha Spojených států amerických tak dohromady činí 9 631 214 km² a je nyní tedy třetím nejrozlehlejším státem světa. Administrativně se dělí na 50 federálních států a distrikt hlavního města, pod svrchovanost USA patří přidružené státy Portoriko a Severní Mariany, zámořská území Americká Samoa, Guam, Panenské ostrovy USA a několik ostrovů v Tichém oceánu. Hlavním městem je Washington. Úředním jazykem je angličtina, platí se zde americkým dolarem. 4. Července 1776 přijal Kongres ve Philadelphii Deklaraci nezávislosti, čímž Spojené státy americké vznikly. 44. prezidentem se od 20. ledna 2009 stal Barack Obama.
Pokud se do USA chystáte, určitě se vám bude hodit USA - turistický průvodce a mapa USA.
Povrch
Přírodní poměry jsou vzhledem k obrovské rozloze velmi různorodé. Při pobřeží Atlantského oceánu, které je většinou nízké a členité s mnoho zálivy, a na Floridě je atlantská nížina, která se na jihovýchodě mění v Mississippskou nížinu. Za pobřežní nížinou se k západu mírně zvadá Piedmont. Nad ním a na jihovýchodě USA je Appalačské pohoří, jehož výběžky zasahují až do oblasti Velkých jezer. Západně od Mississippi se povrch pozvolně zvedá do bezlesých Velkých planin, na které navazuje nesouvislé pásmo Skalnatých hor. Střed USA vyplňují Centrální roviny, které směrem na západ přecházejí do Velkých planin. Nad pobřežím Tichého oceánu vystupuje na severu Kaskádové pohoří a na jihu Sierra Nevada. V jihozápadní části se nachází Mohavská a Gilská poušť. Pásmo Kordiller uzavírají rozsáhlé náhorní plošiny a bezodtoké pánve, do kterých patří i Koloradská plošina se známým Velkým kaňonem (anglicky Grand Canyon), který je součástí světového přírodního bohatství.
Nejvyšší vrcholy USA se nacházejí na Aljašce v Aljašském pohoří. Havajské ostrovy mají mnoho činných sopek. Nejvýznamnější řekou je Mississippi s velkými přítoky, například Missouri, Arkansas, Red River či Ohie. Severovýchodní část USA je odvodňována přes Velká jezera řekou Sv. Vavřince. Do Atlantského oceánu se dále vlévá řeka Hudson, Potomac a Grande. V tichooceánském úmoří jsou největšími řekami Columbia, Colorado a na Aljašce Yukon. Na hranicích s Kanadou leží slavná Velká jezera, z nichž největší je Hořejší jezero. Na západě se nachází Velké solné jezero.
Vegetace je zde velmi rozmanitá. Na severu a severovýchodě převládají jehličnaté a smíšené lesy, v Appačských horách listnaté. Ve střední části se naopak vyskytují bezlesé stepy a prérie. Na západě v náhorních plošinách přecházejí v polopouště a pouště. V tichomořských horských pásmech se nalézají husté porosty jehličnatých lesů. Pro Aljašku jsou typická tundra a lesotundra, v horách zalesněné pustiny bez vegetace. Na Havajských ostrovech se nachází řada endemitů. V USA leží desítky národních parků. Nejznámější, nejcennější a nejnavštěvovanější na světě jsou Yellowstone, Yosemite, Grand Ganyon, Olympic, Sequoia, Everglades, Zion a další.
Podnebí
Spojené státy americké mají díky své rozloze na svém území zastoupeny všechny podnebné typy (od arktického na severu Aljašky až po vlhké tropy, které se nacházejí na Havajských ostrovech). Největší část v Severní Americe má mírné klima, které se na jihu mění v subtropické. Mírné klima je ovšem trošku odlišné než v Evropě – je totiž chladnější a vlhčí. Často bývá také počasí nestálé s velkými teplotními rozdíly, které se střídají i několikrát denně. Na východě působí zmírňující vliv Atlantského oceánu. K západu roste kontinentalita. V oblasti Velké pánve je extrémně suché podnebí. Tichomořské pobřeží, západní svahy Kaskádového pohoří a Sierry Nevady mají naopak vlhké oceánské klima. V okolí Mexického zálivu se objevují občasná tornáda a uragány.
Obyvatelstvo
Na území Spojených států žije 303 443 119 (rok 2006) obyvatel, je tedy třetím nejlidnatějším státem na světě. Nejvíce obyvatel tvoří běloši, černoši (Afroameričané), španělsky mluvící obyvatelstvo (Hispanoameričené), Asiaté, Indiáni a Eskymáci. Toto osídlení je výsledkem mísení různých etnických a rasových skupin. V minulosti se počet obyvatelstva zvětšoval hlavně díky přistěhovalcům, v současnosti se zvyšuje především přirozeným přírůstkem. Nejvíce zalidněno je atlantské pobřeží a pás při pobřeží Tichého oceánu, směrem do vnitrozemí hustota zalidnění klesá. Přibližně jedna čtvrtina lidí žije na severovýchodě USA, nejméně osídlené jsou pouštní území, velehory a sever Aljašky. 80 % obyvatelstva se soustřeďuje v aglomeracích milionových měst.
Ekonomika
Spojené státy americké jsou nejvyspělejším a ekonomicky nejsilnějším státem světa. Provádí také vědeckotechnický pokrok ve všech odvětvích národního hospodářství a to díky širokému rozvoji vědy, výzkumu a techniky. V USA se vyrábí okolo 20 % světové produkce, podíl na světové hospodářské produkci však pozvolna klesá a to zejména ve prospěch východní a jihovýchodní Asie.
Zemědělství má dobré klimatické podmínky a dostatek kvalitní půdy. Podíl rostlinné a živočišné výroby je vyrovnaný. Pěstuje se zde zejména kukuřice (1. místo na světě), pšenice, sója (1. místo na světě), bavlník, cukrová třtina, řepa, brambory, tabák, chmel, zelenina, ovoce, vinná réva. Významný je chov skotu, ovcí a koní a také rybolov.
Jsou zde rozsáhlé a rozmanité nerostné zdroje. Těží se tu černé uhlí, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, fosfáty, železná ruda, měď a další. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou strojírenství a výroba dopravních prostředků. Dále je významný letecký, kosmický, elektrotechnický, petrochemický, chemický a hutnický průmysl.
